Přeskočit na obsah

Karel Maria Raimund z Arenbergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Maria Raimund z Arenbergu
Narození1. dubna 1721 nebo 4. srpna 1721
Enghien
Úmrtí17. srpna 1778 (ve věku 57 let)
Enghien
Příčina úmrtípravé neštovice
Místo pohřbeníEnghien
Povolánípolitik a důstojník
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna
velkokříž Vojenského řádu Marie Terezie
ChoťLouise Marguerite, Comtesse de La Marck et de Schleiden
DětiLudvík Engelbert z Arenbergu
August Maria Rajmond z Arenbergu
Ludvík Maria z Arenbergu
Leopoldina z Arenbergu
Flora z Arenbergu
Luisa Františka z Arenbergu
RodičeLeopold Filip z Arenbergu a Marie Francisca Pignatelli
RodArenbergové
PříbuzníMarie Viktorie Paulina z Arenbergu (sourozenec)
Prosper Ludvík z Arenbergu, Petr Karel Maria z Arenbergu a Pavlína Karolína z Arenbergu (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Maria Raimund vévoda z Arenbergu (francouzsky Charles Marie Raymond duc d'Arenberg, d'Aerschot et de Croy, prince de Porcean et de Rebecq, comte de Seneghem) (1. dubna 1721, Enghien17. srpna 1778, Enghien) byl polní maršál císařské armády. Se střídavými úspěchy se zúčastnil dynastických válek v Evropě 18. století a v roce 1766 dosáhl hodnosti polního maršála. Po otci byl dědicem titulu vévody a majitelem statků v Belgii.

Pocházel ze šlechtického rodu Arenbergů, narodil se jako starší ze dvou synů polního maršála čtvrtého vévody z Arenbergu, Leopolda Filipa a jeho manželky Marie Francescy Pignatelli (1696–1766). Od mládí sloužil v císařské armádě, pod otcovým velením se zúčastnil války o rakouské dědictví a již v roce 1746 dosáhl hodnosti generálního polního vachtmistra (respektive generálmajora). V roce 1748 se zúčastnil obrany Maastrichtu proti Francouzům. V roce 1755 obdržel hodnost polního podmaršála. Na počátku sedmileté války bojoval v bitvě u Štěrbohol (1757), poté se podílel na vytlačení pruské armády z Čech.[1] V roce 1757 získal Řád zlatého rouna a v roce 1758 byl dekorován velkokřížem Řádu Marie Terezie.[2] V nové hodnosti polního zbrojmistra (1758) se zúčastnil dalších bojů v Německu a jako velitel pravého křídla rakouské armády se vyznamenal v bitvě u Hochkirchu (1758). V tažení v roce 1759 dostal samostatné velení armádního sboru, byl ale poražen u Drážďan a v roce 1760 utrpěl vážné zranění v bitvě u Torgau. Následky zranění jej vyřadily z další aktivní služby a armádu opustil. V roce 1766 byl povýšen do hodnosti polního maršála[3] a stal se členem tajné rady.

Dne 18. června 1748 se v Paříži oženil s hraběnkou ze Schleidenu Luisou Marií de La Marck.[4]

  • 1. Františka Marie Tereza (2. 7. 1749 Brusel – 31. 3. 1751 tamtéž)[5]
  • 2. Ludvík Engelbert (3. 8. 1750 Brusel – 7. 3. 1820 tamtéž), 6. vévoda z Arenbergu a 12. vévoda z Aarschotu[6]
    ⚭ 1773 Louisa Antoinetta de Brancas-Villars (23. 11. 1755 Paříž – 10. 8. 1812 tamtéž), hraběnka z Lauragais[7]
  • 3. Marie Františka Leopoldina (31. 7. 1751 Brusel – 26. 8. 1812 Praha)[5]
    ⚭ 1781 hrabě Josef Mikuláš Windischgrätz (6. 12. 1744 Vídeň – 24. 1. 1802 Štěkeň)[8]
  • 4. Marie Flore (25. 6. 1752 Brusel – 15. 4. 1832 tamtéž)[5]
    ⚭ 1771 Wolfgang d'Ursel (28. 4. 1750 Brusel – 17. 5. 1804), 3. vévoda d'Ursel a z Hobokenu[5]
  • 5. August (30. 8. 1753 Brusel – 26. 9. 1857 tamtéž), hrabě de la Marck[9]
    ⚭ 1774 Marie-Françoise Le Danois (3. 9. 1757 – 12. 9. 1810)[5]
  • 6. Karel Josef (18. 4. 1755 – 28. 5. 1755)[5]
  • 7. Ludvík Maria (19. 2. 1757 Brusel – 30. 3. 1795 Řím)[10]
    I. ⚭ 1788 Anne de Mailly-Nesle (1766 – 24. 12. 1789)[5]
    II. ⚭ 1792 Jelizaveta Borisovna Šachovskaja (29. 11. 1773 – 2. 10. 1796)[11]
  • 8. Marie Luisa (29. 1. 1764 Brusel – 1. 3. 1835 Vídeň)[12]
    ⚭ 1781 Ludvík Starhemberg (12. 3. 1762 Paříž – 2. 9. 1833 Dürnstein), 2. kníže ze Starhembergu, diplomat a velvyslanec[13]
  1. STELLNER, František: Sedmiletá válka v Evropě; Praha, 2000; s. 154–155 ISBN 80-7277-010-1
  2. MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Praha, 1990; s. 115
  3. Služební postup Karla Arenberga in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618-1815); Vídeň, 2006; s. 4 dostupné online
  4. http://genealogy.euweb.cz/ligne/ligne4.html#CMR
  5. a b c d e f g Ligne 5. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  6. Louis Engelbert, VI. duc d'Arenberg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  7. Pauline Louise Antoinette Candide Felicite de Brancas-Villars de Lauraguais, IV Duchesse de Lauraguais. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  8. Joseph Ludwig, Graf von Windisch-Graetz. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  9. Auguste Marie Raymond, prince d'Arenberg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  10. Louis Marie Eugène d'Arenberg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  11. Elizaveta Borisovna Shakhovskaya. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  12. Marie Louise Françoise d'Arenberg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  13. Ludwig Joseph Maximilian Fürst zu Starhemberg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Leopold Filip
Znak z doby nástupu Arenberský vévoda
17541778
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ludvík Engelbert